Básnička: Staré dobré časy

Stýská se mi po tobě,
po té překrásné době,
kdy mluvit s tebou mi nedělalo potíže,
tehdy totiž bylo moje srdce bez tíže.

Bez tíže vědění toho co přijde,
bez tíže myšlenek na to že to nevyjde,
tehdá ještě bylo lehké jako pírko,
tenkrát ještě v něm plápolalo naděje světýlko.

staré dobré to časy, kdy ještě jsem tě měl,
staré dobré to časy, jaké to bylo už jsem skoro zapomněl,
tehdá bál jsem se ti to říct,
dnes hned bych to křičel z plných plic.

tvá krása, tvá zář mysl mi zahalila,
tvoje oči tvůj duch, tvá tvář tak milá,
zamiloval jsem se do tebe, avšak času nebylo nazbyt,
ideu na tebe hluboko musel jsem zazdít.

pořád tam však je, číhá, čeká na její moment,
až ji nechám stane se můj komponent,
bude mě ze vnitř pomalu ale jistě užírat,
ale já stále ani nepípnu a budu na tě jen tak dál zírat.