Tuhle jsem napsal ve velkém stresu a niterním nepokoji, ale snad se i přes to bude líbit.

Když to udělám třeba,
Tlak v mém srdci se poddá,
Život potom určitě bude zas fajn,
O tom jak to potřebuju nemáš ani šajn.

Když to neudělám určitě:
Celý můj život se sesype
Rozdrcený budu uvnitř
Všem se uzavřu, dovnitř

Když to udělám nejspíš se stane,
Protože štěstí většinou není na mé straně
Bude to strašné všichni mě budou odsuzovat
Většinou zrovna když to nebudu potřebovat

Určitě to nedám, zpanikařím, zapletou se mi slova
Nebudu to bohužel moct udělat znova
Už nikdy mi to nikdo nepromine obzvláště ty ne
A bolest v duši nikdy nepomine

Tak dobře jdu na to,
Dýchej zhluboka jo mám to
Celý rok snažím se přesvědčit tě
Moje duše, moje srdce miluje tě.

                                Snad se líbila, J7.